Po sklizni brambor dělá většina Čechů tuto kritickou chybu, která značně ohrožuje následující úrodu

Fotografie: Depositphotos

Úspěšně jste sklidili brambory. Aby si půda, která je doposud „živila“, odpočinula, osaďte ji některou z nenáročných plodin.

Bramborové žně jsou na většině zahrádek na spadnutí. Víte ale, co do země dáte po této plodině příští rok? Pokud se vám zdá, že na odpověď máte ještě dostatek času, vězte, že pro zachování kvality půdy je dobré se správně rozhodnout už teď.

Národ bramborových lidí

Podle odhadů průměrný Čech sní za rok až 70 kg brambor. A není divu, této plodině se u nás líbí, podmínky na její pěstování nejsou nijak náročné, a hlavně se dá připravit na sto různých způsobů. S bramborami se tak lze potkat nejen na latifundiích, ale také na běžných zahrádkách. Podle toho, kdy nastává čas jejich sklizně, se brambory dle portálu Bovram dělí na rané, polorané, polopozdní a pozdní.

Zatímco brambory polorané, polopozdní a pozdní si ještě nějakou chvíli poleží pod zemí, ranou odrůdu mohou pěstitelé sklízet už na konci června, popřípadě v červenci. A kromě sumírování si správných podmínek skladování brambor, které zaručí jejich delší trvanlivost (pro připomenutí je najdete na BydlímeÚtulně), by se měli zamyslet nad tím, co na záhon vysadí příští rok. Určitě by se totiž nemělo jednat znovu o brambory.

Drtivá většina pěstitelů dělá tuto zbytečnou chybu, kvůli které sklízí hořké okurky

Chce to něco nového

Brambory jsou poměrně náročné na živiny, a proto je potřeba půdě, v níž rostly, dát trochu oddech. Podle portálu KobietaInteria je rovněž střídání plodin důležité z hlediska biologické rozmanitosti a udržení zdravého ekosystému či ochrany země před některými chorobami a škůdci. Brambory by tak na stejné místo měly přijít nejdřív až po čtyřech letech. Co tedy dát ale místo nich?

Rostliny brambor
Fotografie: Freepik
  • Kořenovou zeleninu – mrkev, celer či třeba petržel jsou velmi nenáročné plodiny. Bude se jim tak dařit i v půdě „vyčerpané“ od brambor.
  • Brukvovitou zeleninu – brokolice, květák, zelí i růžičková kapusta potřebují pro svůj růst jiný druh živin než brambory. I ony si tak s unavenou zemí poradí.
  • Luštěniny – jsou bohaté na dusík, kterým zároveň zlepšují kvalitu půdy. Vhodné jsou fazole nebo hrách.

Absolvent České zemědělské univerzity, který je již od malička velkým kutilem. V podstatě vše, co je možné najít v j... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*