Málokdo skutečně rozumí výhodám tohoto rodinného domu typu „šumperák“. Tyto stavby jsou oblíbené dodnes

Fotografie: Vít Švajcr Dobré světlo.com / Creative Commons / Attribution-Share Alike 3.0

Šumperák je typ rodinného domu, který se objevil v Československu na konci 60. let minulého století. Jeho návrh odkazuje na bruselský styl československé expozice Expo 58.

Tento rodinný dům byl vytvořen středoškolským projektantem Josefem Vaňkem. Jak se však později ukázalo, dům navrhl podle plánů architekta Vladimíra Kalivody, který už na počátku 60. let vytvořil návrh rodinného domku, jenž zvenku vypadal stejně jako šumperák. Vaněk přiznal, že Kalivodovy plány znal, ale že je zásadním způsobem upravil. Nicméně Vaňkova „kopie“ sklízela větší úspěchy než originál; šumperáků bylo totiž postaveno podstatně víc.

Moderní stavba dané doby

Tento styl bydlení se rychle rozšířil díky své modernosti a finanční dostupnosti, což umožnilo mnoha lidem postavit si vlastní domov. Ponejvíc se tyto nové rodinné domy objevovaly v menších městech a na venkově. Šumperák je známý svým jednopatrovým provedením s pultovou střechou a charakteristickým proskleným prvním patrem s balkónem, který je ukončen šikminami. Tento design byl populární zejména pro svou jednoduchost a funkčnost, což odpovídalo potřebám tehdejší doby, jak uvádí web IDnes.

Domy tohoto typu lze najít po celém Česku a na Slovensku a staly se součástí tuzemského kulturního dědictví. Označení této typové stavby je poněkud strohé „rodinný dům typu V“, šumperák je pouze lidový název, který vznikl proto, že první série domů byla vystavěna v Šumperku. Někteří lidé tyto domy milovali, jiní je nenáviděli, neboť je považovali za ryze socialistickou architekturu. Nicméně na tu dobu snadná a rychlá výstavba a relativně nízké náklady umožnily, že jich bylo v ČSSR vybudováno asi 4,5 tisíce. A jsou i v zahraničí.

Česká veřejnost zjistila, kde žije Peter Nagy a lidé jsou u vytržení. Jeho domov vypadá jako z filmu

Šumperák měl svoje výhody i nedostatky. Těžko je dnes posoudit z pohledu někoho, kdo v domě nebydlel. Některým majitelům vadilo, že v přízemí je pouze technické zázemí a samotný byt je v patře. Za nevýhodu lze považovat i to, že dům není podsklepený. Jenže kdyby byl, pak by byl mnohem nákladnější a jeho výstavba by trvala déle. A dovolit by si ho mohlo méně rodin.

A jak tedy vypadá interiér?

V přízemí je garáž s kulatými okny, terasa před vstupem, dále zádveří, kotelna, sklípek na uhlí a zadní vchod na přinášení uhlí. A koupelna. V patře je obývák a ložnice, a tady by bylo možné spatřovat ten největší zádrhel: tyto dvě místnosti jsou od sebe odděleny pouze poloviční příčkou. Což v podstatě znamená, že ložnice není samostatná a zcela uzavíratelná. Dále je tu kuchyně, jídelna, dětský pokoj a koupelna, píše se na webu EStav.

Dalo by se říci, že na tehdejší dobu, i když s některými nedostatky, šlo o poměrně luxusní a moderní obydlí. Lidé si tyto domy často stavěli svépomocí a různě je modifikovali, aby je upravili podle svých potřeb a vkusu. Dnešní domy už se staví jinak – třeba výstavba z panelů trvá pouhých deset dní, jak jsme uvedli na BydlímeÚtulně v minulosti.

Absolvent České zemědělské univerzity, který je již od malička velkým kutilem. V podstatě vše, co je možné najít v j... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*