Pohled na období socialismu v Československu je dnes často rozporuplný. Někteří vzpomínají na stabilitu a soudržnost, jiní na nedostatek svobody a omezené možnosti volby.
Bydlení v době socialismu nebylo jen o přidělení bytu, ale i o způsobu života uvnitř domů. Většina bytů byla relativně podobná.
Ačkoliv socialismus zajišťoval jistotu zaměstnání a určité sociální výhody, limitoval osobní motivaci a individuální kariérní růst.
Pracovní pohovor byl v minulém režimu často další formou sledování kádrové spolehlivosti. Od těch dnešních se dost lišil.
V podmínkách centrálně plánovaného hospodářství byly značky příslibem kvality a dlouhé životnosti.
Kontrola a omezení, tak by se dal jasně a stručně popsat socialismus v Československu v letech 1948 až 1989. Někteří mají jeho pravidla ještě v živé paměti.
Život za socialismu měl jasně daný rytmus. Pracovní doba byla zpravidla pevně stanovena, většina lidí pracovala v podnicích vlastněných státem.
Hračky z období socialismu jsou dnes již považovány za retro kousky. Dnešní děti nad nimi kroutí hlavami, jejich rodiče však pociťují hlubokou nostalgii.
Život za socialismu rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem. Totalitní režim nastavil tvrdé podmínky, trestal individualitu a vlastní názor.
Vedle velkého nábytku tvořily atmosféru socialistických bytů především předměty každodenní potřeby, které přežily dodnes.
Kuchyňské spotřebiče z dob socialismu nebyly elektronické vychytávky, nýbrž pomocníci, kteří měli jediný úkol – fungovat.
Socialistické hračky často působily skromně, ale právě to z nich dělalo dokonalé předměty k rozvíjení dětské představivosti.