Překrásný starý dům z červených cihel desítky let chátral. Až dokud si ho nekoupila jistá mladá žena a s velkou pílí mu nevdechla nový život. Staré budovy mají svou minulost. V jejich zdech jsou otisknuty
Život v tiny house je pro někoho nutností, pro jiného potěšením a osvobozením od vysokých plateb za bydlení. A také lidi propojuje s přírodou.
Lulu dobře ví, že jediné, čeho nikdy nezíská víc, je čas. Proto dala jeho využití naprostou prioritu. Současně přijala ve svém životě minimalismus.
Byt z garáže, která se již nepoužívá, si může pořídit skoro každý. Získá se tak obytný prostor, a ještě se navýší hodnota nemovitosti.
Architekta se rozhodla přeměnit nepoužívané veřejné toalety na plnohodnotný domov s jednou ložnicí. Její blízcí se jí nejdříve smáli, teď její práci obdivují. Laura Clark je architektka z Anglie, která se specializuje na rezidenční přestavby,
Bunkr určený pro případ jaderné války a postavený v anglickém národním parku Peak District byl zrekonstruován a připraven pro nového majitele. Zrekonstruovat a následně využít k bydlení lze skutečně kde co. Od automobilů přes železniční
Malý dům na podvozku vídala Helen z Aucklandu pouze na videu. Ale jak šel čas, stal se podobný tiny house jejím novým domovem.
Když si po příchodu z práce mladí partneři z exotického Nového Zélandu dopřejí sklenku na terase, výhled, který k tomu mají, je k nezaplacení.
Mobilní domov z vyřazeného autobusu si dnes vytváří řada mladých lidí. Mají tak svou střechu stále nad hlavou, a přitom mohou cestovat.
Rozhodli se nechat svůj starý život za sebou a podniknout něco nového. Manželé s dospívající dcerou teď žijí jako nomádi v přebudovaném autobuse.
Původně cestovní tiny house, který si partneři postavili, prošel velkou proměnou předtím, než ho ustavili na stálé místo. Doplnili jej i druhým prostorem a prostornou terasou.
Postavit vlastní minidomek se už rozhodla spousta lidí. Jak u nás, tak v zahraničí. A často staví své obydlí na podvozku nějakého přívěsu, stejně jako tento muž.