Pokuta za plevel na zahradě: Bolševník a pajasan dokáže potrápit i peněženku

Fotografie: Jean-Pol GRANDMONT / Creative Commons / Attribution 3.0

Invazivní rostliny a nepůvodní druhy nesmíte na svém pozemku pěstovat. Pokud je tam už máte, je třeba se postarat o jejich likvidaci.

Ministerstvo životního prostředí ČR, v návaznosti na zákony EU o invazivních a nepůvodních rostlinách, vydalo takzvanou antiinvazní novelu. Nyní je tedy účinný zákon č. 364/2021 Sb., kterým se, jak uvádí ZákonyProLidi, „mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů. Stěžejní částí je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kde jsou nově zakotveny podrobnosti k procedurám, kompetencím i monitoringu výskytu invazních nepůvodních druhů, jejich šíření a vlivů na související ekosystémy i postupy jejich praktické regulace.“

Invazní rostliny a nepůvodní druhy

Invazní a nepůvodní druhy rostlin, zařazené na tzv. unijním seznamu, je v celé EU zakázáno držet, pěstovat, prodávat (uvádět na trh v rámci EU), dovážet i přepravovat, uvádí web MŽP. Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo pokyny, jak proti uvedeným rostlinám zakročit. Řada z nich totiž roste lidem běžně na zahradách, a kdo se jich včas nezbaví, tomu hrozí finanční sankce.

Na seznamu invazních rostlin a nepůvodních druhů je například bolševník velkolepý, ambrózie peřenolistá, javor jasanolistý, pajasan žláznatý, křídlatky: japonská, česká, sachalinská; laskavec ohnutý, kustovnice cizí, netýkavky žláznatá a malokvětá, třapatka dřípatá, vlčí bob mnoholistý, střemcha pozdní, zlatobýly kanadský a obrovský, pěťour maloúborný, jak uvádí web InvazníDruhy. Zároveň se na webu můžete dovědět podrobné informace o těchto druzích.

Bolševník velkolepý a pajasan žláznatý

Žádná bylina v Evropě není vyšší než bolševník velkolepý. Přestože pochází ze západního Kavkazu, u nás se jí skvěle daří. Bolševník dorůstá do výšky až pěti metrů, takže může být i vyšší než okolní stromy. I jeho květy jsou obří. Jsou paprskovité a jejich průměr může být i 60 cm. Vzhledově se jedná o rostlinu velice působivou, avšak vytlačuje z krajiny původní druhy a za další je velmi silně jedovatá. Většinou stačí se o ni nedopatřením otřít a nastanou zdravotní obtíže.

Za neposekaný trávník může hrozit pokuta až 10 000 Kč. V praxi se však ponechává lhůta

Potřísníte-li si kůži šťávou této rostliny, dojde k poleptání. Vznikají bolestivé puchýře, a to obzvláště tehdy, dopadnou-li na kůži zároveň sluneční paprsky. Puchýře se hojí těžko a zůstávají po nich jizvy, uvádí se na webu ZprávyAktuálně.

Na obdobnou úroveň je postaven pajasan žláznatý, jenž také dokáže likvidovat přírodní ekosystémy. Proniká do travinných a skalních porostů, lesních světlin a rumišť a svým intenzivním vegetativním rozrůstáním tam decimuje původní, často hodnotná společenstva. Při kontaktu s kůží působí na citlivější pokožce silné záněty. Jeho pyl je alergenní. Celá rostlina, zejména však semena a kůra, je pro člověka mírně jedovatá. Pajasan také hostí řadu škůdců.

Likvidace bolševníku a pajasanu

K vymýcení této rostliny přistupte tehdy, máte-li ji na zahradě. Za prvé si pořiďte ochranný oblek a rukavice, aby se vám nic z bolševníku nedostalo na kůži či do obličeje. Herbicid zřejmě v zahradě používat nebudete. Zkuste tedy sekat, sekat a sekat. Vyrytí nestačí, vždy zbyde nějaký kousek kořene, z nějž rostlina znovu vyraší. Pokud k vykopání přistoupíte, mějte na paměti, že účinné by mělo být přeseknutí kořene těsně pod krčkem, což je tak 5–15 cm pod zemí. Všechny části rostliny následně spalte. Od kořenů až po semínka.

Pajasan sami nikdy nekácejte. Nejlepší by bylo, kdybyste k likvidaci povolali odbornou firmu. Sami likvidujte jen drobnější plevele. Návod, jak zahubit plevel pomocí cukru, jsme na BydlímeÚtulně už dříve zveřejnili. V případě, že ponecháte invazivní rostliny na pozemku, riskujete desetitisícové pokuty. A podnikající osoby až půlmilionu korun.

Je-li vám známo, že bolševník velkolepý či pajasan žláznatý rostou někde ve volné přírodě, v příkopu, podél silnice či železniční trati, upozorněte buď odbor životního prostředí, místní svaz zahrádkářů, anebo příslušný obecní úřad. Postarají se o to, aby byla invazivní rostlina zlikvidována adekvátním způsobem (herbicidy, vysekáním aj.).

Absolvent České zemědělské univerzity, který je již od malička velkým kutilem. V podstatě vše, co je možné najít v j... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*